Benediktovy Boží brány

Tato rubrika vzniká z fascinace teologií kontinuity, jak ji ve své trilogii Ježíš Nazaretský otevírá Benedikt XVI. (Josef Ratzinger).

Nepíšu ji jako člověk, který by měl vše pochopené nebo dokonale prožité. Spíše jako někdo, kdo nad krásou, hloubkou a vnitřní souvislostí Benediktova čtení Písma nepřestává žasnout. Jako někdo, kdo ve víře znovu a znovu objevuje světlo, ale zároveň dobře ví, jak často v běžném životě selhává, chybuje a ztrácí trpělivost.

Nestojím tu jako někdo, kdo už došel. Spíše jako spolupoutnice, která se stále učí vstupovat.

A jsem ráda, že tuto cestu mohu sdílet právě s vámi.

Proč právě Benediktovy Boží brány?

Benedikt — ten, kdo znovu ukazuje jednotu Starého a Nového zákona.

Boží — protože nejde o naši konstrukci, ale o prostor, kde jedná Bůh.

Brána — místo vstupu.

Následující texty nejsou pokusem nabídnout všechny odpovědi. Jsou pozváním ke vstupu do otázek, které nepřestávají být živé:

Kdo vlastně je Ježíš?

Co Ježíš činí?

Odkud přichází a odkud je?

Tři večery. Tři díly. Tři brány.

Jediné Slovo, které stále oslovuje.

Protože víra nezačíná vysvětlením, ale vstupem.

Protože všechno je Boží milost.